Starým sklem

Příroda zblízka starým sklem

12. září 2017 v 11:28 | Žolanda
Je to už nějakou dobu, co jsem poznala človíčka, který mi celkem dost převrátil život na ruby. Tento človíček téměř vždy chodil s fotoaparátem na film přes rameno, a tak mě jednou napadlo podívat se na fotoaparát (Zenit), který máme doma. Je také na film a máma na něj pořizovala fotky, když jsem já a moje sestra byly ještě malinkatí prckové. Zjistila jsem, že to s filmem není zas tak jednoduché...

Možná jsem taky do jisté míry zkažená dnešní digitální dobou, kde stačí zmáčknout delete, a tak jsem se na focení tímto foťákem vykašlala. Zaujal mě však ruský objektiv Helios - 44M... Tak jsem ho pochopitelně hned odmontovala z těla a vyzkoušela ho na své zrcadlovce. No a výsledek? Vážně super!

Od té doby jsem na něj nafotila hodně snímků. Sice to dá člověku práci, chce to hodně trpělivosti... Ale výsledek rozhodně stojí za to!


Jaro starým sklem

18. dubna 2017 v 17:38 | Soňa K. Photography
Jelikož dlouhou dobu zase nebylo nic přidáno do této rubriky, rozhodla jsem se, že zase přidám nějaký ten článek a rovnou k tomu připojím fotky. Tentokrát to budou fotografie ze dvou Heliosů, které už momentálně vlastním. Jak víte, mám Helios 44-2 2/58, ze kterého fotografie jste už měli možnost vidět. Jenže teď vlastním ještě jeden a to Helios 44-4 2/58, který mám ze Zenitu, který hodlám zprovoznit, abych mohla fotit i tím. Dostala jsem ho spolu s oním Zenitem a Flexaretem od mého kamaráda, který se toho zbavoval. Takže pro mě to je neskutečná věc, když můžu vlastnit něco takového a rozhodně si chci další takové pořídit. Ale teď k fotkám. Jelikož to všude tak krásně kvete, mám několik fotografií, které jsem fotila právě těmito skly. A musím říct, že tím, pro mě novějším, se mi fotí mnohem lépe a hlavně má mnohem hezčí kresbu než ten předchozí. Tak mi to přijde, nevím jak vám.

Helios 44-2 2/58

Druhým starým sklem ....

10. ledna 2017 v 8:00 | VendyW


..... které se ke mě dostalo je opět akvizice ruská
z aparátu Zenit, a to Industar 50-2 3,5/50. Vypadá jako
dětská hračka a po nasazení na Nikouše vypadá značně "úchylně"
protože se zdálky může zdát že tam vlastně nic není. Dostala jsem ho s celým
aparátem od kamaráda, ale vlastně jsem ho neviděla, až když jsem
si aparát vyzvedla u maminy která mi pro něj zašla. Protože jsem čekala
dalšího heldu, dost mne tahle maličká věcička vyděsila Smějící se.


Když se blbne .....

30. prosince 2016 v 8:00 | VendyW



...... tak to pak vypadá, že se tu přetahujem dvě o vaší pozornost.
Stejně jako mne, totiž i Soňu uchvátilo focení starým heliosem a tak se stalo,
že v rozpětí pár dnů se tu sejdou dva články s fotkami nafocenými
právě starým sklem. jen s rozdílnými objekty.
I já dělala hokuspokusy, ovšem v jiném stylu. Jak už je mým zvykem, tak
se záběry přírody. Dostala jsem se totiž k něčemu co se jmenuje mimořádně
širokoúhlý objektiv , ale dá se s ním fotit i makro. Je to takový
bazmek který se našroubuje na stávající objektiv a už si můžete hrát.
Zkoušela jsem ho jak na seťáku, tak na heldovi, neboť má stejný závit.
Na seťáku to dělá zajímavý bokeh, dost podobný tomu který dělá helda normálně
ale když ho našroubuju na heldu, tak to dělá věci .....
Možná se to líbí jen mě, nevím, ale to je u mne normální, mám ráda všechno
co se nějak vymyká. A proto budu natolik troufalá, abych ty fotky vystavila
v plen a vašim názorům. A jelikož bylo venku zataženo a šedivo, tudíž
nebarevno, trochu jsem si tentokrát pohrála i s tónováním.

Vánoce starým sklem

26. prosince 2016 v 11:25 | Soňa K. Photography
Když jsou ty Vánoce, i když Štědrý den už byl, ale stále jsou vánoční svátky, tak jsem se rozhodla, že bych mohla přidat nějaké ty vánoční fotky přímo sem do této rubriky. Fotila jsem je na začátku adventu, ale až teď půjdu s kůží na trh.
Na začátku, než jsem tohle fotila, viděla jsem několik obrázků, kdy fotografové využili v pozadí světýlka a v popředí bylo něco. Hrozně moc se mi to líbilo a měla jsem chuť to hned taky zkusit. Než jsme nazdobili si byt, tak jsem si udělala z pokoje takový malý ateliér. Počkala jsem, až bude tma, abych měla v pokoji co největší tmu, natahala světýlka a přilepila je na skříň, abych je měla do pozadí. A pak vyvstal problém, jak si nejlíp nasvítit to něco v popředí, když chci, aby jinak to bylo vzadu tmavé a jen ty světýlka? Baterka byla docela blbost, protože mi to neosvětlila, jak bych potřebovala. Nakonec jsem to vyřešila lampičkou, na kterou jsem dala bílý papír, abych tak trochu zjemnila to světlo a nebylo tolik ostré. A najednou tadááá ono to opravdu fungovalo! Tím jsem měla vyhráno a mohla jsem začít tvořit se světýlky. Prostě to, co se mi líbilo, jsem vzala a fotila a různě zkoušela. Vzala jsem si na to svého Heldu a tím vytvořila krásná kolečka na pozadí. Horší bylo, aby se mi podařilo to pozadí tak, jak jsem chtěla a tím pádem jsem se musela různě posouvat dál od světýlek, pak zase blíž. Nejhorší bylo dostat se co nejdál. Jenže nemám moc velký pokoj, takže kvůli fotce jsem byla schopná se zamotat pod stůl a židli mezi kabely od počítače, využívat všelijaké pózy. Opravdu komedie, pokud by mě někdo pozoroval a nevěděl, co přesně dělám. A tak vzniklo několik fotek pomocí světýlek. Ještě to není úplně dokonalé, ale začínám se s Heldou víc dostávat do formy. :D

Jinak všem těmito fotkami přeji krásný zbytek Vánoc a hlavně hodně štěstí a zdraví do nového roku 2017. ^^

První zkušenost se starým sklem

18. listopadu 2016 v 19:29 | Soňa K. Photography
Tak i já jsem se konečně dostala mezi starosklíčkáře. Dnes jsem si prvně šla vyzkoušet focení Heliosem. Samozřejmě to má k dokonalosti hodně daleko, ale jsou fotky, které si myslím, že se povedly a docela nějak vypadají. Mám na svůj Canon obyčejnou redukci, nemám ji s čipem, takže u ostření se musím spoléhat hlavně sama na sebe a je poznat, že to nemám tak dost vymáknutý. Jinak pro představu, vlastním Helios 44-2 58mm f2, takže to je ten nejvíc typický Helios, který zná asi každý. Proč byl on moje volba? Chtěla jsem si ho jako první pořídit a zkoušet s ním. Líbí se mi jeho bokeh, to jak rozmaže fotky, je to malinko do víru a hlavně ty kolečka. Bokeh dokážu udělat i obyčejným objektivem, nemám s tím problém, ale ten Helios je v tomhle prostě bezkonkurenční. Jako první jsem si zkoušela nějaké věci z přírody, jako jsou větvičky a podobně. Přeci jen se to nehýbe, a vím, že to neuteče, než na to zaostřím. :D Rozhodla jsem se, že sem do té rubriky taky přispěji, protože se sem nic nepřidává a jen Vendy něco přidala, tak chci být další, aby i ostatní ztratili ostych a pochlubili se svými fotkami na tohle téma.

Znovu staré sklo .....

28. září 2016 v 11:51 | VendyW


Tak nějak jsem doufala, že do téhle rubriky budou
přispívat i jiní, protože tak nějak tuším, že by se tu dva, tři lidé
kteří starými skly fotí našli. Ale zatím jsem tu na to sama. Těm starým
sklům jsem propadla beze zbytku, ať pro jejich bokeh, nebo pro stoprocentní
věrnost barev. Což je u moderních skel dost velký problém. Holt platíme
daň za všechny anti vrstvy a filtry a jiná vylepšení objektivů. Před časem jsem dávala
sem na klub do AS fotly kapek na květech a listech focených Heliosem a close - up
předsádkou. Zcela právem mi adminka vyčetla ne zrovna dobrou kvalitu.
Ano, bylo to dost přes čáru, jenže to bylo díky té předsádce. Narozdíl od
těch moderních objektivů, se tyhle moc právě s těmi předsádkami nekamarádí.
V tomhle případě to chce spíš volit mezikroužky. A tak abych trochu
vylepšila názor na detailnější (neříkám makro, protože to makro není) focení
starým Heliosem, nafotila jsem při nejbližší příležitosti opět kapkové fotky.
Tentokrát bez předsádek, obdobného efektu jsem docílila ořezem.
Neberte to prosím jako nějaké chlubení, jde spíš o přiblížení určitého
specifika focení starými manuály. A třeba se najde i někdo další, kdo se
pochlubí svými fotkami starými skly. A vím že tu jedna dobrá fotografka
která jimi fotí je, a své fotky dávala do Téma měsíce Portrét.

Jak se dělí starosklíčkáři .....

27. dubna 2016 v 18:41 | VendyW + Jiří Skořepa


Nějak nám tu dění zase usíná, a to je venku jaro!
No, tedy je kalendářně, pohled na teploměr a občas proletující sněhové vločky
(v nížinách) a regulérní chumelenice (na horách) ale vypovídají o něčem
úplně jiném. Takže se nikomu moc fotit ani zpovídat ostatní asi nechce.
I já sama jen tu a tam vyběhnu na hodně rychlých pár výcvaků,
a pak se zas rychle vracím s červeným nosem, do tepla domova.
A tak si brousím na fb ve skupině starosklíčkařů, kde jsou
občas odkazy na zajémavé články o a pro starosklíčkaře.
Našla jsem tam odkaz na článek, který velmi vtipně napsal
člověk, který je velká a uznávaná osobnost ve focení starými skly.
A jak jsem vám slíbila v minulém článku, že pokud najdu zajímavý
článek dám sem na něj odkaz. Takže tak činím a jako druhý speciální host
je tu Jiří SKOŘEPA ......

Škála fotografek a fotografů, používajících stará sklíčka, je neuvěřitelně pestrá a zahrnuje nejrůznější povahy a přístupy. Jen málokdy je přitom starosklíčkář zcela čistě vyhraněný charakter. Daleko častější je případ jedince se znaky více různých typů, "ííííbrido", jak se říká v Itálii.

Více v odkazu:

O focení se starými objektivy s Jakubem Štěpánem ....

9. dubna 2016 v 11:19 | VendyW + Jakub Štěpán


V mé posedlosti starými skly jsem se na fb přihlásila
do skupiny lidí, kteří jim propadli stejně jako já. Musím říct, že většina
z nich hraje podstatně vyšší level a jejich snímky jsou naprosto úžasné.
Ale najdou se i tací, kteří nejen skvěle fotí ale i velmi dobře umí o
tomto specifickém odvětví fotografie psát. A k těm patří můj dnešní
"special guest" Jakub Štěpán z jehož dovolením sem dávám odkaz jeho článek
o focení starými skly ...... jakmile najdu pro vás nějaký zajímavý článek
o tomto fenoménu, dám vám sem vždy na něj odkaz.

Jakub Štěpán PHOTOGRAPHY

Focení starými objektivy

vloženo 8. 4. 2016

Starým sklem poprvé ....

5. dubna 2016 v 12:19 | VendyW


Dneska bych vám tedy ráda představila
staré sklo, které momentálně z foťáku nedávám skoro
vůbec pryč. Jen když potřebuji něco fotit víc do dálky a do šířky,
používám ten můj záklaďák 18 -55 mm. Ale na detaily, kytky a přírodní
detaily už nic jiného nepoužívám. Jde o manuální objektiv

Helios 44M 58 mm F 2.0.
Tento objektiv vychází z objektivu Carl Zeis Jena BIOTAR 2/58. Bylo jich
mnoho verzí, a my si trochu přiblížíme tuto verzi 44M. Tato verze měla už
automatickou clonu, která se aktivovala v okamžiku namáčknutí spouště, ale
má i přepínač A / M. Je složen z osmi lamel, povětšinou bez antireflexních
vrstev. Na svou relativně malou velikost, má překvapivě velkou hmotnost,
tedy pocitovou. I když váží jen 290 g když ho vezmete do ruky, máte dojem že
je o dost těžší. Na předku je ostřící kroužek, který se na kratší vzdálenosti
vysunuje ale není otočný. Ostří plynule, i když to jde trochu ztěžka. Stejně tak
i pokud chcete přetočit z 55 na nekonečno trvá to docela dlouho. A nakonec
trochu technických dat.

Technické specifikace objektivu
Název objektivuHelios-44M
Optický zoom
Rozsah ohnisek (reálný)58 mm
Rozsah ohnisek (přepočet na 35mm)58 mm (FF), 90 mm (APS-C), 116 mm (M4/3)
Obrazový úhel (horizontální / vertikální / diagonální)40,28° (FF)
Světelnost objektivuF2,0
Rozsah clonyF2,0 - F16
Konstrukce6 optických členů ve 4 skupinách
Nejkratší ostřící vzdálenost55 cm
Maximální zvětšení-
Počet lamel clony8
Optická stabilizacene
Rozměrycca 63 × 46 mm
Hmotnost290 gramů
Závit pro filtry52 mm
Cena


Já mám redukci M42 - Nikon bez přenosu dat,
ale už se rozhlížím po té se signalizací zaostření.
Veškeré focení se provádí jen v manuálním režimu, takže
trochu člověka zvyklého fotit buď na prioritu clony nebo čistě
automaticky ten manuál vyškolí. Ale za ty fotky, které z něj jsou
to stojí. Líbí se mi i barevné podání, je příjemně teplé,
některé barvy z něj lezou velmi věrně s minimálním
zkreslením. Což je třeba pro mne, když fotím své ruční výtvory, výborné.

A teď tedy i ukázky fotek ....
 
 

Reklama