Těší mě - Žolanda

13. října 2016 v 16:00 | Daniela |  těší mě
Výjimečně mám trochu času, tak jsem se probírala klubovým emailem a narazila na nepřečtený email (což se tak často nestává, vždy když se podívám, všechno už je přečtené a vyřízené). Snad nebude nikomu vadit, že jsem se rozhodla tento článek zpracovat já, ať taky ostatní správcům trochu odlehčím. ;)
Tentokrát se nám rozhodla představit Žolanda z blogu Sloní sen.

Ahoj,
sice jsem v klubu již nějakou dobu, ale do tématu Těší mě, jsem se rozhodla napsat až teď.. tak zde mám takovou menší slohovku o mé maličkosti. ;)
Těší mě…

Mám říci něco o sobě, tak hned začnu, jsem šestnáctiletá Žolanda, co studuje gymnázium a poté chce jít na vysokou, kde snad bude studovat ekologii, pokud jí vše vyjde tak, jak si představuje.



Ano, miluji přírodu.. a nyní je asi ten správný čas zmínit důvod, proč fotím. Mám ráda přírodu, ale neumím moc dobře kreslit a také nakreslit něco, aby to vypadalo skutečně dobře, zabere spoustu času, a proto jsem se rozhodla, že krásu přírody budu fotit. Fotografie poté zveřejňuji na svém blogu a ukazuji lidem, jak nádherná příroda je. Na focení se mi strašně líbí, že nikdy nevím, jak to dopadne. Někdy ošklivá věc vypadá na fotce božsky a někdy je to i naopak, úžasné také je, co vše se dá poté ještě z fotky vytáhnout, když se správně upraví. To je pro mě také jedno velké překvapení. Když se chystám fotit, ale ještě nevím co, rozhlížím se všude kolem sebe a hledám něco, co mě zaujme, jak si vybírám, nutí mě to zaostřit, všímat si detailů, kterých si běžně nevšimnu, ještě více se soustředím na každý detail své milované přírody.

Co se týče tématu fotek, nejvíce fotím samozřejmě přírodu a to z dálky ale hlavně i z blízka. Musím se přiznat, že nedávno jsem fotila i portréty a začalo mě to celkem bavit, no a jestli najdu někoho, kdo mi bude stát před foťakém, budu v tom pokračovat. Když jsem chodila na fotokroužek, fotila jsem také zátiší, ale to mě příliš nebavilo, zkrátka pro mě je nejdůležitější příroda.


Máš nějaký vzor? Těžká otázka, asi bych to nenazvala úplně vzorem, ale velmi se mi líbí fotky Petra Jana Juračky.. To je však asi jediný fotograf, kterého znám jménem. Na facebooku jsem našla několik fotografů, kteří podle mého názoru fotí skutečně bezvadně například Hanuš a nebo fotografka, která se zaměřuje na focení lidí se psi, konkrétně s naprosto dokonalým československým vlčákem.. vypadá jako vlk a s přírodou tvoří nádherný celek.. osůbku, kterou nyní zmiňuji najdete na facebooku jako Simona Photo Praha. Samozřejmě se mi líbí fotky i mnoha jiných fotografů, ale už to není celý autor, ale zkrátka fotka od fotky, některé foty jsou pěkné a některé raději bez komentáře. ;)

Focení mě tak nějak více začalo bavit na druhém stupni, nejdříve jsem si fotila jen tak na mobil třeba cestou do školy či pár věcí na výletě, ale spíše fotila máma.. takové ty amatérské zážitkové.. zkrátka takové fotky jež říkají, ano byli jsme tam a tam, ale chybí jim atmosféra, světlo atd. V tuto dobu jsem také objevila pinterest.com, 500px.com či deviantart.com, kde jsem se zamilovala do půvabu velkého množství fotografií, kterých je tu skutečně velké, spíše nekonečné množství.


Focení mě bavilo víc a víc až nakonec mi babička řekla, že mi koupí zrcadlovku pod tou podmínkou, že začnu chodit na fotokroužek, abych se se zrcadlovkou skutečně naučila a investice do nového aparátu se vyplatila v podobě lepších fotech a to tedy nejen, co se týče jejich kvality rozlišení, ale právě i úhlu pohledu, atmosféry a podobně. Domluveno bylo, že tam budu chodit rok, pak jsem tam nakonec chodila dva, poté už mi, ale fotografka neměla, co nového předat, a proto jsem odešla. Teď když mám základy, myslím, že si vystačím sama, dokáži se již zlepšovat bez pomoci a vystačím si jen s internetem či knihami, zkrátka bez vedení.
Časem bych možná mohla chodit k někomu jinému, který by mi zase předal další nové poznatky.. na to mi však momentálně nezbývá moc čas, protože mi přibylo spoustu školy, to však nemění nic na tom, že focení mě stále velmi baví, rozhodně ale nejsem fanatik.. někdy zkrátka nemám na focení náladu, proto bych rozhodně nemohla dělat známý projekt 365, protože by mě to přestalo bavit, musela bych se do focení nutit a to není ono, naopak by se mi focení mohlo znechutit, což by byla škoda, mám ho ráda, jen prostě nejsem ten typ, co nepouští fotoaparát z ruky… někdy ho pustím a to i na delší dobu.

No a to je asi vše, co jsem chtěla zmínit. Do budoucna se chci zlepšit, co se týče portrétů, ale rozhodně ne modelek v sexy hadříkách někde v ateliéru, ale portrétů, které budou opět zasazené do mé milované přírody aspoň nějakým způsobem ;)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 13. října 2016 v 16:25 | Reagovat

Vždy, když čtu, jak mladí začínají fotit, tak jim tak trochu závidím. Za mých mladých let nebyly takové možnosti, jako jsou nyní a vlastně jsme ani neměli kde fotky vystavovat. Tak to byly jen obrázky do alba a to stačí. Věděla jsem, že ze mne nikdy fotograf nebude a tak mne ke zdokonalování nic netáhlo. Až když jsem získala v pokročilém věku internet, sledovala jsem fotografy na fotografických galeriích a zkoušela se dívat, jak se dívají oni. Do digitální zrcadlovky už nepůjdu, ale fandím všem a tedy i tobě, že jsi na začátku a máš ty možnosti..... :-)

2 Martin Soural Martin Soural | Web | 13. října 2016 v 17:16 | Reagovat

Super příběh. :-) Držím palce na další tvorbu! :-)

3 Lenacia Lenacia | 14. října 2016 v 1:46 | Reagovat

[1]:Nikdy není pozdě. Vemte si paní Julii Margaret Cameronovou, ta svůj první foťák dostala ke svým 48. narozeninám, a to tenkrát měli ještě fotoaparáty s mokrým kolodiovým procesem- tedy skleněné desky. A byla to úžasná fotografka, no jen se podívejte. A hádám, že v její době taky těch možností moc nebylo :-D  ;-)

4 VendyW VendyW | E-mail | Web | 14. října 2016 v 8:46 | Reagovat

Danielo, díky že ses toho ujala, o tom článku sice vím, ale od soboty je mi bídně a nemám moc náladu na něco kde bych alespoň trochu měla použít mozek kterej mi někam zmizel. Včera navíc jsem měla dost rozlítanej den abych se do toho pustila, takže ještě jednou děkuju.

5 VendyW VendyW | E-mail | Web | 14. října 2016 v 8:54 | Reagovat

V první řadě jedna poznámka a je to vlastně z vlastní zkušenosti. Pokud nemáš určitý dar vidění toho co vypadá na fotce dobře, je jedno jestli fotíš nadupanou zrcadlovkou nebo obyčejným kompaktem. Kde nic není nepomůže nic. Ale když tohle máš, uděláš krásnou fotku i tím kompaktem. Spíš může být problém v kvalitě, tady už je ten lepší foťák znát. I když .... já jsem před zrcadlovkou fotila ultrazoomem Fuji. Když jsem teď vybírala fotky do fotoknih tak jsem si říkala Proč jsem vlastně chtěla tu zrcadlovku? Vždyť tímhle foťákem jsem dělala taky kvalitní fotky. A co jsem nedotáhla úplně tak to dokončí PP. Jedině snad kvůli manuálními ostření :-D. Tak jo, kompakty mají své limity přes které nejdou, to je fakt. Ale všechno u focení je o citu a umění vidět. Podle těch fotek které si sem dala to vidění a cit máš. Takže jen tak dál a nevyhýbej se kurzům, jsou taky k něčemu dobré ;-)

6 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 14. října 2016 v 18:23 | Reagovat

[5]: Když nad tím tak přemýšlím, tak možná jde spíš o to, že jsem se naučila vše, co mi zrcadlovka umožňuje a tím pádem se i na věci kolem koukám trochu jinak.. uvedu to na takovém blbém příkladu.. ale dejme tomu že auta na silnici vypadají blbě ale já vím, že když posunu závěrku udělám z toho nádherou fotku, zkrátka vidím, to co není vidět na první pohled.. nebo si třeba domyslím, jak fotku upravím v počítači.. jinak by vypadala dočista obyčejně.. samozřejmě že určité "umělecké vlohy" to chce taky ;)

7 VendyW VendyW | E-mail | Web | 15. října 2016 v 9:53 | Reagovat

[6]: A to je to co říkám. Už dopředu vidíš nějakou altenativu, máš představu jak tu fotku udělat a ne že jen bezmyšlenkovitě cvakáš. Pokud tohle nemáš, nepomůže ti žádná technika. Byli fotografové v naší zemi, kteří dokázali udělat fotku která tě oslovila a oslovuje stále pomalu krabičkou od sirek. :-)

8 Anett Anett | E-mail | Web | 16. října 2016 v 10:06 | Reagovat

Tvůj článek mě pozitivně nabyl. Zároveň ti závidím, že máš tak super rodinu, která tě ve focení podporuje. Určitě to jednou někam dotáhneš a bude z tebe jedna ze slavných fotografek. Držím ti palce, jen tak dál! :)

9 Žolanda Žolanda | E-mail | Web | 16. října 2016 v 13:09 | Reagovat

[8]: Slavná fotografka.. no to teda nevím :D Rodiče se mě snaží podporovat úplně ve všem, i když některé věci se jim ne úplně zamlouvají, stejně mě nechávají.. jsou vážně úžasní ;)

10 Hela* Hela* | 17. října 2016 v 7:59 | Reagovat

Ať se Ti daří!!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama